
Toto je druhá kapitola komixu Prázdninové dorodružství. Tento komix je o dívce jménem Sára Roestová, která jede na prázdniny ke své tetě Stefany Wilson ta vlastní stáj plnou koní společně se svým oblíbeným koněm Eliotem de Cradem. Hned jak dojeli tak si s ním vyjede na vyjížďku a ztratí se ve velké bouři. Pak hledá cestu spátky domů.

Po chvíli se Eliot konečně zastavil, jenže já jsem vůbec nevěděla kde to jsme. " Hodný kluk, pojď- ívej se Eliote, ty my asi neporadíš kde to jsme, co"? Pobídla jsem Eliota, protože v dáli jsem uvyděla malé stání kde jsme mohli rozdělat oheň a přespat tam. " No pojď chlapče tady tu děsivou noc zvládneme a ráno se v pořádku vrátíme domů. IHÁÁÁ". Konečně jsme ke stání dojeli a já seskočila ze sedla , chytla jsem otěže do ruky a pomalu jsem se rozhlížela jestli tu náhodou někdo není, ale vypadalo to že tu nikdo dlouho nebyl. Uvázala jsem mého vyčerpaného a vyděšeného koníka ke sloupku. Naštěstí u dřevěné stavby bylo koryto s vodou takže se Eliot mohl klydně napít vody. Já jsem si vzpoměla že mám v kapsy sirky a tak jsem je vytáhla a podívala se do krabyčky. " Sakra, jsou tu jen dvě sirky, jestli ten oheň nezapálíme tak tu zmrzneme"! K ohništi jsem nanosila všelijaké vjetvičky a jehličí. Skusila jsem první sirku, naštěstí začala hořet a já se radovala že se konečně ohřeji, ale jako naschvál zafoukal vítr a plamínek zhasl. Měla jsem už jen jednu jedinou šanci. Vzala jsem druhou sirku a ta také chytla pomalu jsem ji dala do ohniště a suché větvičky stromů naštěstí chytli. " To jsem si, ale oddechla. Uf "! Lehla jsem si na lavečku a usnula.

Ráno když začalo vycházet slunce mě vzbudilo milé zařehtání mého milovaného koníka. Myslím že byl dost napáslý trávou, která byla všude kolem něj. Oheň už vyhasnul a já se rozhodla znovu nasednout do sedla a vyrazit na cestu domů. Eliot se rozcválal a ladně jsme jeli po cestě o které jsme nevěděli ani kam vede. " A sakra, Eliote zastav "! Skoro metr před nama jsem uvyděla překážku, která byla dost vysoká. To už bylo, ale pozdě a Eliot i se mnou prudce zabrzdil a já jsem najednou spadla na zem a udeřila jsem se do ruky o tu překážku, ale myslím že zlomená nebyla jenom obražená. Rychle jsem chytila otěže a stoupla si zpátky na nohy. Sehnula jsem se abych se podívala jestli má Eliot nohy v pořádku, když jsem je prohmatala vypadalo to všechno v pořádku. Jenže když jsem ho provedla zjistila jsem že má něco se zadní, levou nohou.

Promyslela jsem si to a přišla jsem na nápad že, když jsou tu překážky tak tu někdo bude kdo je postavil. Šla jsem pomalu a Eliot šel za mnou. Doufala jsem že ta noha bude v pořádku jinak by mě teta snad přetrhla naštváním. " Jé podívej se co jsem našla v kapsi, mrkvičku na vem si ji." Podala jsem koníkovi mrkev a ten ji snědla ani ne za sekundu. Na konci překážek jsem konečně někoho potkala. Byla to nějaká dívka oblečená do jezdeckého a stála u malého domku. " Ahoj, pomohla bys mi prosím? Můj kůň má něco s nohou. Jasně!" Byla moc hodná dala Eliotovi na nohu nějakou mast a obvázala ji fáškem. Jmenovala se Stela Bornardová a doporučila mi abych šla s koněm dál po cestě a že po pár metrech bysme měli dojít do vesnice. Vzala jsem otěže a vyjeli jsme, pak jsem si vzpoměla že jsem se úplně zapoměla zeptat na tetu Stefany.

Už jsme byly ve vesnici a Eliot v jedné prázdné ohradě uvyděl balíky sena a co ho asi tak nenapadlo? Rozklusal se směrem k senu a bylo mu asi úplně jedno že jsem ho tahala za otěže a hlavou se zabořil rovnou do jednoho z balíků, ládoval se a ládoval. Slezla jsem odsedlala a oduzdila ho a zavřela jsem bránu aby se mohl klidně pást. To by mě zajímalo koho tu najdu, nikdo nikde. Najednou jsem uvyděla stáj plnou koní a jednu paní která jim zrovna čistila boxy. Vypadala docela mile, šla jsem za ní a promluvila si sní. Jediné co jsem se dozvěděla je že tu můžu nějakou dobu být a že vesnice kde bydlí teta Stefany je odsud skoro deset kilometrů. Té druhé správě jsem se divila nejvíce že Eliot vůbec dokázal běžet tak daleko a tak dlouho.
Pokračování přístě!






ahojký moc ráda budu tvé AFFSKO, prosímtě,nebudeš se zlobit,když si tě přidám až zítra? mám ještě nějaký povinosti , tak že nemám čas,ale jsem ráda, že jsme AFFS,díky =*